Tak já vám nevím. Tak dlouho chodím na francouzštinu a pořád těm Francouzům nerozumím. Co mám dělat ?
Cítíte se stejně ? Pak byste si zasloužili vědět, čím to je, a hlavně, jak to změnit.
Francouzština patří mezi staré a bohaté jazyky, které se neustále vyvíjejí. V hovorové řeči během posledních let zaznamenáváme změny, které reagují na společenský vývoj obrovskou rychlostí. Avšak do učebnic FLE, tzn. pro cizince, se nedostávají dostatečně rychle. Pokud se francouzsky učíte ve své rodné zemi a vaši učitelé se stejně jako vy francouzsky učili jako cizí jazyk nebo jako rodilí mluvčí ztratili kontakt s rodným jazykem, patrně si tyto tendence neuvědomujete. A to nemluvím o finanční stránce věci, tedy nedostatku možností pracovat s nejčerstvějším pedagogickým materiálem a slovníky. K tomu je dobré mít na zřeteli široké spektrum řečí, které odpovídají nejen stylům a regionům, ale hlavně společenské hierarchii. Jinak mluví aristokracie, jinak buržoazie tradiční a jinak novodobá, jinak lidé z velkých měst, jinak ti z venkova, jinak ze sociálně slabších předměstí atd. Tyto společenské skupiny se pak spolu setkávají velice vzácně a navzájem si rozumí jen těžko. S tímto ostatně často pracují zejména divadelníci, filmaři nebo spisovatelé.
Francouzům lépe společensky postaveným student francouzštiny s velkou slovní zásobou a širšími znalostmi (přibližně od úrovně B) rozumí poměrně dobře. Tito lidé většinou chodili do soukromých škol, kde získali klasické vzdělání, jehož součástí je i návyk správné dikce a intonace, která tolik nepodléhá emocím.
Zaměřme se tedy na ty druhé, kterých je většina.
Napojování
Jistě jste si už všimli, že je francouzská výslovnost založená na vázání slov. Na rozdíl od způsobu vázání, se kterým se student francouzštiny setká ve škole, se vázaná slova „podlepují“. Co si pod tím představit ? Nevysloví se se stejným důrazem na každé jednotlivé slovo. Ve skutečnosti jako by se zesiloval a zeslaboval zvuk na rádiu. Jiný příměr, který mě napadl, je hra s autíčkem, při které se ústy vydá zvuk, který má napodobit túrování motoru. Pro větší názornost: místo, aby se „je ne sais pas“ zřetelně vyslovilo jako „ž n se pa“, vytvoří se „žnsepa“. O zkomolené lidové výslovnosti „šepa“ níže.
Jak si pomoci ? Zkuste si představit, že jste delfín, který si chce co nejdéle šetřit zásobu vzduchu, aby se nemusel vynořit nad hladinu příliš brzy. Uvědomte si, na která slova není třeba klást důraz, a ta „podlepte“: „žmapel Jana.“ Zopakujte několikrát. S tímto vědomím pak poslouchejte jakkoukoli repliku z filmu nebo sekvenci písničky. Nacvičujte tak dlouho, dokud si nezvyknete.
Polykání, vynechávání a komolení
tu as < t’as: „ta“: t’as faim
il est <ye: „je“: ye là (il est là)
il faut < faut: „fo“
Záporka „ne“ se systematicky vynechává: il ne faut pas < faut pas „fopa“
Němé e se polyká: se parler < s’parler : „sparle“; tu es: t’es „te“
Polykají se celé části vět: il ne fait pas beau < fait pas beau „fepasbo“; je n’ai pas de chien < pas d’chien: „patšjɛ“
Citoslovce a parazitní zvuky
Hein „ɛ“
Ah bah, eh bah
Nedokončené věty
Tu vas là avec ? T’as pris ça sans ? T’as déjà décidé de ?
Ujišťuji vás, že takové věty nebývají často srozumitelné ani jejich autorům.
Hovorová stavba vět
Où allez-vous ? < Vous allez où là ?
Qu’est-ce que c’est ? < C’est quoi ça ?
Où ? < Où ça ?
Comment vous appelez -vous ? < C’est quoi, votr’p’ti nom ?
Votre journée s’est bien passée ? < Ҫa a été, au boulot ?
J’aime bien votre robe. < Pas mal, la robe ! Validé !
C’est délicieux. < Oh la vache ! qu’est-ce que c’est bon !
Argot
voiture < bagnole, caisse
homme < gars, mec
femme < meuf, nana, gonzesse
ami < copain, pote
belle femme < bombe, canon
belle homme < beau gosse, BG
travail < taf, boulot
manger < bouffer
entreprise < boîte
gêner < faire chier
difficile < chiant
pleurer < chialer
rire < rigoler
aimer < kiffer
village < bled
se perdre < se paumer
ne pas gaspiller < êtr‘ anti-gaspi
I argot se vyvíjí, a tak není divu, že ten, kdo rozumí tomu současnému, těžko chápe filmy s Belmondem, Bourvilem nebo Venturou. A naopak.
Kde trénovat ?
Osvědčily se mi sitcomy SODA, Bref, Caméra Café, La Petite Histoire de France nebo seriály Plus belle la vie, Parlement atd. Epizody se dají volně najít na Internetu, vyšly na DVD, patrně by se daly vypůjčit i v knihovnách poboček Alliance Française nebo Francouzského institutu, jestli nežijete ve Francii. Pokud se jedná o literaturu, na tento styl narazíte třeba v románech Yanna Quéffeleca, Katherine Pancole aj. Také pomáhá poslouchat slam (např. Abd Al Malik, Grand Corps Malade nebo Gaël Faye)
Chce to vytrvalost, trpělivost a pokoru. Ale to jako zkušení žáci víte už dávno. Učení z nebe nepadají. 🙂