Francouzský trpný rod se vyjadřuje dvěma základními způsoby.
- Francouzský trpný rod běžný : (se) faire + INF & (se) laisser + INF
- Francouzský trpný rod vyššího stylu : être + příčestí minulé (participe passé)
Pro oba typy platí totéž, co znáte z češtiny a ze slovenštiny: podmět věty akci, kterou pojmenovává sloveso, strpí. Ve hře je tedy prvek, který ji provede místo podmětu.
Francouzský trpný rod běžný : (se) faire + INF & (se) laisser + INF
Comme ma voiture est tombée en panne, je dois la faire réparer. = Protože má moje auto poruchu, musím ho nechat opravit.
Opraví mi ho tedy někdo jiný, což věta nemusí vždy uvést : Comme ma voiture est tombée en panne, je dois la faire réparer par le garagiste. = Protože má moje auto poruchu, musím ho nechat opravit automechanikem.
Je me suis fait couper les cheveux (par le coiffeur). = Nechal/a jsem si ostříhat vlasy (kadeřníkem).
Le masseur dit à son client: „Laissez-vous faire.“ = Masér říká svému klientovi : „Nechte si to líbit.“ (nic nedělejte, uvolněte se)
Tvoření francouzského trpného rodu pomocí (se) faire + INF & (se) laisser faire + INF
Sloveso faire/laisser se časuje v požadovaném slovesném čase a způsobu, infinitiv, který upřesňuje děj, se pouze přiřadí.
Podle současných pravidel, ve složených časech a způsobech (jako je passé composé, plus-que-parfait atd.) zůstává příčestí minulé fait/laissé beze změny.
Přestože je podmět rodu ženského a pomocným slovesem je être, tvary příčestí minulého fait/laissé se s podmětem neshodují. To je ostatně důvod velké obliby tohoto typu.
Natalie s’est fait inscrire à un cours de français. = Natalie se nechala zapsat na kurz francouzštiny.
Zoé s’est laissé embrasser. = Zoé se nechala políbit. (ale moc se jí nechtělo)
Po pravopisné reformě roku 1990 už nedochází ani ke shodě mezi COD (předmětem přímým bez předložky) a příčestím minulým fait/laissé, který stojí před pomocným slovesem. Skalní příznivci tradičního pravopisu tuto změnu po vazbě laisser + INF nerespektují. O tom ale možná jindy.
Faire+ INF, nebo laisser + INF ?
Sloveso faire vyjadřuje aktivitu, laisser pasivitu. Jestliže chceme podtrhnout, že je děj pouze strpěný, bez protestu, bez iniciativy, bez chuti, užijeme (se) laisser + INF. V jiných případech (se) faire + INF.
La directrice a fait entrer ses invités (par la secrétaire). = Ředitelka své hosty pozvala dál.(nechala je vstoupit za pomoci sekretářky). Děj je chtěný, ředitelka vyvinula jistou aktivitu, aby sekretářka pro hosty došla.
N’ayant pas rendez-vous, le client a tellement insisté que la réceptionniste l‘a laissé entrer dans le cabinet. = Klient sice nebyl objednaný, ale tolik naléhal, že ho recepční do ordinace pustila. (zdůrazňuje se, že rezignovala, nebránila mu)
Francouzský trpný rod vyššího stylu : être + příčestí minulé (participe passé)
Sloveso être se časuje v požadovaném slovesném čase a způsobu a k němu se přiřadí příčestí minulé významového slovesa. To se vždy shoduje s podmětem v rodě a v čísle.
En 2024, ils vont se faire construire une maison. Leur maison sera construite en bois. = Roku 2024 si nechají postavit dům. Jejich dům bude postaven ze dřeva.
Les enfants de mon amie se sont fait admettre à l’université. < Les enfants de mon amie ont été admis à l’université. = Děti mé přítelkyně byly přijaty na univerzitu.