Bonjour ! 🙂
Jste úplný začátečník, zkrátka ve francouzštině naprostý nováček? Pěkně vás vítám. Tento článek by vám měl ukázat, jak se tvoří jednoduché věty se slovesem être, česky být. Než se être naučíte časovat ve všech osobách, ochutnejte si ho ve tvaru já jsem, tedy JE SUIS. Zkuste si zvyknout na to, co je teď pro vás divné, třeba „jsem jeden muž“. Pokuste se si takových věcí nevšímat a prostě je přijmout. Vyplatí se to. Držím vám palce.
Bonne journée et à bientôt ! 🙂 Iréna
Je suis + jaký/jaká (vlastnost)
- Je suis petit/petite. =Jsem malý/malá.
- Je suis jeune. = Jsem mladý/mladá.
- Je suis intelligent/intelligente = Jsem inteligentní.
- Je suis content/contente.= Jsem rád/ráda.
- Je suis tchèque. = Jsem „český/česká“ = Jsem Čech/Češka
- Je suis marié/mariée. = Jsem ženatý/vdaná
- Je suis secrétaire.= Jsem sekretář/sekretářka
Pozor. Povolání a národnost se francouzsky chápou jako vlastnost. Před podstatným jménem nestojí určovatel (člen, číslovka, zájmeno), pokud se mluví obecně o tom, čím se člověk živí nebo jaké je národnosti.
Je suis + kdo (určovatel + podstatné jméno + přídavné jméno)
- Je suis un homme/une femme/un enfant. = Jsem jeden muž/jedna žena/jedno dítě
- Je suis un jeune homme/une jeune femme/un petit enfant. = Jsem jeden mladý muž/jedna mladá žena/jedno malé dítě
- Je suis un bon médecin/une bonne dentiste. = Jsem jeden dobrý lékař/jedna dobrá zubařka.
- Je suis le mari de Diane./Je suis la femme de Pierre. = Jsem ten manžel Diany/Jsem ta žena Pierra.
- Je suis un homme content/une femme contente. = Jsem jeden spokojený muž/jedna spokojená žena
- Je suis le père de Robert/la mère de Cloé. = Jsem ten otec Roberta/ta matka Cloé.
Je suis + kde (příslovce & předložka + určovatel + jméno)
- Je suis là. = Jsem tu.
- Je suis au travail. = Jsem v práci.
- Je suis à la maison. = Jsem doma.