Francouzsky s Irénou. Přehled slovesných časů a způsobů I. Základ. Časy užívané v běžné komunikaci, mluvené i písemné, nespisovné i spisovné.

Často píšete, že nevíte, jak se v té spoustě časů a způsobů vyznat. Ze školy a učebnic se na vás valí teorie, záplava informací děsí, hlava praská ve švech, jeden se bojí otevřít pusu, aby neudělal chybu. Kdo se to má všechno naučit, nevím, co dřív, ti Francouzi snad nejsou lidi, zlobíte se a lamentujete.

Chápu.

Informace o tom, že existuje dvacítka až třicítka slovesných časů v rámci čtyř slovesných způsobů, může vést k panice. Ale zvládli jste anglickou gramatiku, poradíte si i s francouzskou. A navíc se jen málokdo ocitne v situaci, kdy by uplatnil pasivní znalost všech. Natož aktivní.

Ať se pohybujete mezi lidmi více i méně vzdělanými a v jakémkoli prostředí, komunikace se odvíjí za pomocí níže uvedených.

V jednom z dalších článků najdete pokračování přehledu. Bude určen vám, kteří chcete dát najevo vyšší dosažené vzdělání a společenskou úroveň, rádi čtete, píšete beletrii nebo jste v oboru francouzštiny jazykoví profesionálové.

Pro všechny bez rozdílu je však nutné ovládnout následující.

A hlavně v klidu. Kéž by si každý kladl o jazyce stejné otázky jako vy.

 I. Oznamovací způsob/Indicatif< vyjadřuje děje reálné, jisté, objektivní.

 1. Přítomný čas/Présent

  • vyjadřuje děje, které probíhají teď: Je vous écris./Píšu vám.
  • platí obecně (všeobecná platnost, zvyk…): Le chat est un prédateur./Kočka je dravec.
  • proběhly nedávno nebo proběhnou brzy (nahrazuje je viens de INF nebo je vais INF)  : Je rentre seulement du travail donc je me fais belle et on sort dans une heure ?/ Teď jsem přišla z práce, tak se upravím a do hodinky vyrazíme ?
  • užívá se k vyjádření rozkazu, doporučení, rady (nahradí rozkazovací způsob i subjonctif) : Tu viens ?/Pojď sem.

 2. Minulý čas/Passé

 2. 1. Passé composé

  • tvoření : Avoir/être v přítomném čase + příčestí minulé významového slovesa
  • v hovorové komunikaci naprosto univerzální minulý čas
  • jediný minulý čas (kromě dnes už literární varianty zvané passé simple), který se váže na přesně dané časové údaje : kdy, kolikrát, jak dlouho, odkdy dokdy.
  • J’ai rencontré cet homme trois fois dans la vie./Potkal jsem toho muže třikrát v životě. Je suis né le 21 août 1984./Narodil jsem se 21. srpna 1984. Le magasin a été fermé du 15 au 17 février./ Obchod byl uzavřen od 15. do 17. února.

 3. Budoucí čas/Futur

 3. 1. Futur simple

  • tvoření : Infinitiv (u několika málo sloves zvláštní kořen FS) + koncovky -ai, as, a, ons, ez, ont (avoir v přítomném čase) : parler < je parler+ai
  • univerzální budoucí čas : J’irai au cinéma./Půjdu do kina.
  • také se užívá k vyjádření rozkazu, doporučení, rady (nahradí rozkazovací způsob i subjonctif) : Tu feras entrer madame./Pusť paní dál. Ať jde paní dál !

  3. 2. Futur proche /blízká budoucnost

  • tvoření : aller v  přítomném čase + infinitiv významového slovesa
  • měl by vyjadřovat děje, které se brzy odehrají : Demain, je vais me promener/ Zítra se půjdu projít/projdu se.
  • v běžné komunikaci se užívá pro vyjádření jakéhokoli budoucího děje.

  II. Podmiňovací způsob/conditionnel

  • tvoření : Infinitiv (u několika málo sloves zvláštní kořen FS)+ -ais, -ais, -ait, -ions, -iez, -aient : je parlerais
  •  jako v češtině a slovenštině je užíván zdvořilými lidmi : Je voudrais une baguette./Chtěl bych jednu bagetu.

  III. Rozkazovací způsob/impératif

  • tvoření : Tvary 2. osoby čísla jednotného, 1. a 2. osoby čísla množného bez osobního podmětného zájmene Parle* !parlons ! parlez ! (*-s : tu parles vs parle !)&Finis ! finissons ! finissez !&Attends ! attendons ! attendez !
  • užívá se vzácněji než v češtině a slovenštině (mezi členy rodiny, kamarády): Arrête ! Laisse-moi tranquille ! /Nech toho. Nech mě na pokoji.
Příspěvek byl publikován v rubrice Francouzská gramatika. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

(Spamcheck Enabled)