PLUS ve významu UŽ NE
Se vysloví zpravidla « PLY »
- Je n’en veux plus. = Už nechci.
- Je n’en peux plus. = Už nemůžu.
- Tu ne m’aimes plus ? = Už mě nemiluješ ?
- On n’a plus rien dans le frigo. = V lednici už nic nemáme.
Se vysloví “PLYZ” při vázání
- Plus une miette ! = (nezbyl) Ani jeden drobeček.
- Il n’y a plus à se faire des soucis. = Už si nemusíš/te dělat starosti.
- Je ne veux plus une seule erreur de ta part ! = Už od tebe nechci vidět jednu jedinou chybičku.
PLUS ve významu VÍC
Se vysloví « PLY » při srovnávání
- Pierre est plus grand que moi. = Pierre je větší/vyšší než já.
- Tu as beaucoup plus de dossiers à faire que tous les autres. = Máš udělat mnohem víc souborů než všichni ostatní.
Se vysloví “PLYS”na konci promluvy
- Le weekend on dort plus. = O víkendu víc spíme.
- Cette soupe est délicieuse. Je peux en avoir un peu plus ? = Ta polévka je výtečná. Můžu (jí) dostat trochu víc ?
- Un peu plus, et je serais partie. = Ještě trochu a byla bych odešla.
Malý dodatek
Matou-li vás všechna tato pravidla, je to možná tím, že je vnímáte jako pravidla gramatická, a tedy hledáte logické vysvětlení. Jedná se ale o fonetickou praktiku, která vychází ze specifického zacházení s dechem. Protože Češi a Slováci oddělují slova, nemají důvod k tomu, aby je « lepili na sebe”, tedy vázali. Navíc se, pokud jezdíte často do Francie nebo tu dokonce bydlíte, můžete setkat s různými zvyklostmi, ať už jsou sociálněekonomické, regionální, generační či jiné.
Učitelé se snažíme vám nabídnout aspoň nějaká pravidla. Za sebe si však dovolím tvrdit, že neplatí vždy, ani všude, ani pro každého. Snad se vám povede tuto skutečnost přijmout a zvyknout si.