Francouzský přítomný čas vyjadřuje:
- Děj, který právě probíhá.
- Děj, který se pravidelně opakuje.
- Děj obecně platný.
- Pokyn.
- Prosbu.
Užívá se pro:
- Oživení minulého děje.
- Přímou řeč.
- Blízkou budoucnost.
- Blízkou minulost.
- Splnitelnou podmínku.
Děj, který právě probíhá.
Je te parle et tu m’écoutes (mluvím s tebou a ty mě posloucháš)
Děj, který se pravidelně opakuje.
Babou se lève à 6 heures du matin. (Babou vstává v 6h ráno)
Obecná platnost.
Le soleil se couche tous les soirs. (slunce zapadá každý večer)
Pokyn.
Au feu, vous tournez à gauche. (na semaforu zahněte doleva)
Prosba.
Vous voulez ouvrir la porte ? (otevřete prosím dveře)
Blízká budoucnost. Aller + INF.
Ce soir nous allons au cinéma. (dnes večer jdeme do kina)
Blízkou minulost.
Vous m’attendez depuis longtemps ? Non, j’arrive seulement. (čekáte na mě dlouho ? Ne, teď jsem přišel/přišla)
Blízká minulost. Venir + de + INF.
Je viens de parler. (právě jsem domluvil/a)
Oživení minulého děje (sloh, noviny a literatura)
Il faisait nuit. Soudain, on reçoit un ordre. (byla tma. Najednou dostaneme rozkaz)
Les retraités partent déjeuner. Jeudi matin, les 44 adhérents (…) ont pris d’assaut l’autocar devant les emmener à Perruese pour un déjeuner spectacle. (L’Yonne républicaine, 23/11/2013, p. 14) (důchodci odjíždí na oběd. Ve čtvrtek ráno vzalo 44 členů organizace (…) útokem autobus, který je pak odvezl do P. na oběd s představením)
Přímá řeč
« Je te fais peur, luv ? » Elle voulait dire love mais prononçais luv comme le marchand de journaux à côté de la maison. (K. Pancol, Les écureuils de Central Park sont tristes le lundi, Albin Michel, 2010) (« Bojíš se mě? » Chtěla říct love, ale pronesla luv jako trafikant odvedle.)
Splnitelná podmínka.
Si tu viens, je te donne à manger/ Když přijdeš, dám ti najíst.
Doufám, že vám článek pomohl, a těším se na příště.
Je croise les doigts pour vous 🙂 Iréna