V podstatě se jedná o pohanský svátek světla, který v 5.století Církev nahradila svátkem svěcení svíček, jež měly domácnosti vystříhat všeho zlého. V Čechách se jim říká hromničky. A stejně jako svátek Hromnic připadá i la Chandeleur na 2. února, tedy na 40. den po Vánocích.
Kdo ale trochu zná francouzské zvyky, ví, že se tento den jí palačinky. A nejen, že se jedí, hlavně se co nejvýš vyhazují do vzduchu.
Proč ?
Prý proto, že svým tvarem a barvou připomínají slunce a také mince.
Kdo měl v únoru mouku z loňské sklizně, byl boháč.
Palančinky se tedy dělaly z pověrčivosti jako určitá oběť, která měla zaručit co nejbohatší úrodu v daném roce, ale také z fanfarónství, aby se ve vsi vědělo, kdo nemá hluboko do kapsy.
A protože se jedná o rituál, musí se respektovat jistá pravidla, aby se kouzlo vyplnilo. Jinak si člověk jenom zaplní bříško.
- Těsto se zadělává při svitu v kostele vysvěcených svic.
- První palačinku musíte vyhodit na skříň, kde skladujete potraviny, a nechat ji tam, dokud nezplesniví.
- Pokaždé, když palačinku otočíte, musíte stihnout odříkat otčenáš a druhou rukou do dlaně shrábnout minci z hromádky, kterou jste si předem připravili.
- Počet palačinek tedy musí odpovídat počtu mincí v hromádce.
- Čím víc palačinek, tím bohatší letos budete.
Pro toho, kdo není zručný nebo se neoženil/neprovdal za šikulku, mám dobrou zprávu : k bohatství se můžete projíst i dobrou polévkou. Musí mít ale zlatavou barvu.
Bonne fête de la Chandeleur ! 😊
Iréna
