503. Dialogue. Ma famille. A1.

Marek: Salut, Léon, ça va?/Ahoj, máš se?

Léon: Pas mal. Et toi? /Jde to. A ty?

Marek: Pas fort, en ce moment. Ma femme est malade. / Zrovna teď nic moc. Manželka je nemocná.

Léon: Ah! Ce n’est très grave, j’espère. /Doufám, že to není vážné.

Marek: Une petite grippe. Mais ce n’est pas facile avec mes enfants. /Chřipka, ale s dětmi to není jednoduché.

Léon: Au fait, tu as combien de gosses? Deux, c’est ça?/A kolik že to máš dětí? Dvě, že jo?

Marek: C’est ça, deux garçons. /Tak tak, dva kluky.

Léon: Et ils ont quel âge? Ils sont encore petits, non?/ A kolik jim je? Jsou ještě malí, ne?

Marek: L’ainé a cinq (5) ans et le cadet a deux ans et demi (2,5). Et toi? Toujours en couple avec Ivana? /Staršímu je pět a mladšímu dva a půl. A co ty? Pořád jsi s Ivanou?

Léon: Toujours. Je vais voir sa famille à Brno ce Noël. On veut se marier l’année prochaine./Pořád. O Vánocích jedu za její rodinou do Brna. Příští rok se chceme vzít.

Marek: C’est sérieux? Félicitations!/Fakt? Gratuluju!

Léon: Merci, mon pote. C’est sympa. Passe un bisou de ma part à ta femme. J’espère qu’elle va être bientôt en pleine forme./Díky, kamaráde. Pozdravuj ode mě ženu. Doufám, se brzy uzdraví.

Marek: Merci, tu peux compter sur moi. Et pareil de ma part à Ivana. On peut prendre un verre quelque part un jour./ Dík, spolehni se. To samé pro Ivanu. Můžeme někdy zajít na skleničku.

Léon: Bonne idée. Ça marche. On se rappelle. /To by šlo, dobrý nápad. Ještě si zavoláme.

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Francouzsko-české rozhovory, Francouzština pro začátečníky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

(Spamcheck Enabled)