Francouzsky s Irénou. Můžu se naučit francouzsky bez chyb ?

« Ireno, tam zas bylo chyb ! Já se tak stydím ! Strašně se omlouvám. Vy si o mě musíte myslet, že jsem úplně blbá. »

Proč bych si to měla myslet ?

Proč bych měla hrát roli neomylného soudce ?

Proč ještě dnes přetrvává mýtus o vševědoucím učiteli a hloupém žáku ?

Proč jsou ještě lidé, kterým dělá radost, když druhého přistihnou při chybě ?

Pokud jde o mne, myslím si, že jste velice stateční.

Bojíte se chyb, a přesto je děláte. Nevím, jaké jsou vaše zkušenosti s chybováním, ale očividně nejsou příjemné.

A přesto všechno mi svoji práci pošlete.

Odpovídáte na mé hádanky na FB stránkách Francouzsky na Skype nebo Parlons tchèque a nesete svou kůži na trh. Před očima všech.

Smekám.

Vážím si vaší důvěry a obdivuji vaši odvahu zvládnout práci sami a za výsledek se postavit.

Odvahu opustit pohodlné zahnívání a růst.

Strach z chyby vidím jako užitečný. Vybízí k bdělosti a opatrnosti. Může zachránit život.

Ale smrt z gramatické nebo lexikální chyby asi člověku nehrozí.

Řekněte mi, co je podle vás chyba ?

Podle mne je to odchylka od aktuálně platného systému.

Kdo ten systém vytváří ?

Ten, kdo má moc přesvědčit většinu, že je jeho řešení funkční a správné.

Všechny systémy tedy byly kdysi odchylkami.

Chybovat je tedy z hlediska vývoje nevyhnutelné.

Chybovat si žádá odvahu odchýlit se od stávajícího úzu. Nebýt ovce ve stádu.

Chybovat neznamená být ztělesněním chyby.

Chybovat pro mě představuje hledat jinou cestu. Funkční řešení.

Můžete se naučit francouzsky bez chybování ?

Podle mě ne. Ani francouzštinu, ani cokoli jiného.

Všichni jsme chybující. Nechybují jen modly totalitních systémů.

Živý jazyk se vyvíjí.

Na jeho vývoji se podílí každý uživatel. Tedy i vy.

My uživatelé se také vyvíjíme.

Děláme chyby. Z nevědomosti, ale také proto, že stávající model už současnému stavu nevyhovuje.

Když se chyba stane většinovou, postoupí ze stádia OMYL do stádia PRAVIDLO.

Malá ilustrace.

V roce 2017 do mé « akademie » přicházejí Češi, kteří si ještě dnes fixují pravidla, která ve Francii už téměř dvacet let neplatí.

V jejich jazykovém prostředí jsou tato pravidla správná, v prostředí francouzském se jedná o chybu.

Záleží tedy na kontextu, ve kterém jazyk uplatňujete.

Také záleží na vás. Sloužíte pravidlům, nebo pravidla slouží vám ?

Vzpomínám si na jednoho známého, který mě přivítal čtyřmi pusinkami místo dvou. Že prý je to v kraji Yonne zvykem. Bon, musí to být také můj zvyk ? Jako odpověď vám řeknu, že si s ním na pozdrav stisknu ruku.

Chyby tedy ukazují, jak situaci, v našem případě francouzštinu, vnímáte vy.

Jak do ní promítáte váš způsob myšlení, vaše zkušenosti z mateřštiny a jiných jazyků. Co funguje tam, jednoduše nefunguje jinde. Je to jiný svět, jiný komplex.

To, že najdete odvahu chyby nekamuflovat, to, že mi je ukážete, mi dovolí je poznat a pak je s vámi probrat a nabídnout vám řešení.

Na vás pak je, jestli přijmete francouzský systém, nebo budete dál praktikovat vaše odchylky.

Prosím vás, dovolte si dělat chyby.

Třeba se jednou také stanou pravidly ? 😉

 Je vous souhaite un bon dimanche et vous dis à bientôt ! 😊 Iréna

Příspěvek byl publikován v rubrice Jak se naučit francouzsky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

(Spamcheck Enabled)