Když si Francouz kýchne, co mu popřát místo českého Na zdraví? A tes/vos souhaits! (Na tvoje/vaše splněná přání.)
Připadá vám to zvláštní?
Možná jste od Čechů dříve narozených slyšeli: Pánbu žehnej! Pánbíček! Starší francouzská generace říkala totéž: Que Dieu te bénisse!
Jak se z Que Dieu te bénisse! stalo A vos souhaits! ? Traduje se, že první reflex křtěného miminka je kýchnutí. Jiní tvrdí, že přání sahá až do keltských časů. Kelti věřili, že duše sídlí v hlavě, a prý se obávali, aby při kýchnutí tělo nedopatřením neopustila.
Ať je původ úsloví jakýkoli, kýchajícím Francouzům přejte, ať se jim splní jejich přání, a sobě pevné zdraví. Vzhledem k bacilům, o které se s vámi kýchal podělil, ho asi budete potřebovat.
Někteří milovníci tradic lpí na dodržování jistého rituálu.
Při prvním kýchnutí se přeje A vos souhaits!
Při druhém A tes/vos amours! (na tvoje/vaše lásky). Někdo dodává Quels soient nombreux et courts! (Ať je jich spousta a trvají krátce.) V Normandii je rituál trochu jiný: Kýchalovi se popřeje A tes amours! a on má opáčit Que les tiennes durent toujours! (Ať ty tvoje trvají navždycky!)
A co se říká při třetím kýchnutí? Nemám zkušenost. Odpovědi na můj malý výzkum byly dost rozpačité.
- Nic. Kýchnutí se zdvořile přejde.
- Nic. Uteče se do zdravějšího prostředí.
- A ta volonté! (na tvou vůli), odpoví se A ta bonté! (na tvou dobrotu).
Volím druhou variantu, vám přeji pevné zdraví a těším se brzy na shledanou.
Une très belle journée en pleine santé! 🙂 Iréna