Dali jste si cíl, jdete za ním, ale jako by se někde něco zadrhlo.
Co s tím?
Udělat první krok. Odhalit, co drhne.
Když zapomenete povolit ruční brzdu, auto jen tak poskakuje, i když máte nohu na plynu až skoro na podlaze.
Kde se tedy skrývají naše mentální i fyzické brzdy, které nám brání jet plynule za naším cílem?
V nás.
A jak je najít?
Podělím se s vámi o techniku, kterou jsem se naučila kdysi před lety a která mi pomáhá.
- Zalezte si na hodinku do samoty. Zavřete se v pokoji, vyražte na procházku – nejlíp tam, kde teče voda, kde se můžete volně rozhlédnout do krajiny, kde to fouká. Vypněte telefon, televizi, rádio, internet. Jste jen vy.
- Vezměte si papír a tužku a myslete na to, co jste neuzavřeli. Může to být nedokončená práce, nedopovídaný rozhovor, neuzavřený spor, nepřebolená křivda, nedočtená kniha, nedopsaný text, neodeslaný mejl, nesplněný slib, nedodržené předsevzetí, odložené plány …
- Sepisujte. Dejte myšlenkám volný průběh, nehodnoťte, netřiďte, jen všechno zapisujte, tak jak to přijde, jedno po druhém.
- Někdy se myšlenky ne a ne rozběhnout. Nevadí, v klidu počkejte, ono to přijde, ono se to provalí. Mezitím si můžete jen tak čmárat. Jestli jste nervózní ze samoty a z ticha, pusťte si nahrávku se zvuky vody. Mám moc ráda tuto: https://www.youtube.com/watch?v=EjBR8con4dU&t=3390s
- Seznam si pročtěte. Zvlášť si všímejte brzd, které ve vás vyvolávají odpor, nechuť, nesouhlas, obavy.
- Na nový list papíru si své brzdy roztřiďte. Jedna kolonka pro to, na co je v reálném světě pozdě nebo co vás už nezajímá. Druhá kolonka pro ostatní, tedy realizovatelné.
- Brzdy z první kolonky uzavřete. Co už nechcete nebo nemůžete splnit, vezměte zpátky. Jednu po druhé vygumujte nebo jinak odstraňte.
- Pak každé brzdě z druhé kolonky přiřaďte datum, do kterého ji uskutečníte, sestavte si plán. Tyto brzdy se tak změní na úkoly. Z jejich plnění se chcete radovat, nemám pravdu?
- A je to. Jak vám je? Volní jako ptáci?
Je to náročné, ale proveditelné.
A že to nedělá každý ? V tom je právě ten rozdíl mezi vámi, kteří jste úspěšní, a těmi druhými, kteří to snad také jednou zkusí. Život nekončí … Zatím.
Držím vám palce a myslím na vás. Vy to zvládnete. Říká mi to prstík.
A za týden se ozvu s návodem, jak na krok 2.
Dobrý vítr do plachet! Bon vent! 🙂 Iréna
