Francouzsky s Irénou. Jak se na/učit slovíčka ?

Kdo čeká, že mu tu popíšu zázračnou metodu, díky které mu nová slova a fráze samy naskáčou do hlavy a hezky se tam uhnízdí na věky věků, bude zklamán. Každý jsme jiný, chcete-li jedinečný, každý si tedy tu svou metodu musíme najít sám. Pozitivní je, že na každého ta jeho někde čeká, musíme tedy zkoušet a hledat.

Jak najít tu svou správnou metodu ?

Veškeré hledání a zkoumání je spojeno se spoustou otázek a slepých uliček. Podstatné je nejprve zjistit, jaký studijní typ jste a za jakých podmínek se nejsnáz učíte.

  • Přepisování, zapisování, zvýrazňování, práce s obrázky, videem atd. bude vyhovovat lidem s vizuální pamětí.
  • Poslech, opakování, nahrávání, práce s písničkami apod. se zalíbí vám, kteří máte sluchovou paměť.
  • Jak kdy ? Pak kombinujte oba způsoby.

A co podmínky ?

Potřebujete ticho a samotu ? Nebo zvukovou kulisu a společnost ? Učí se vám dobře vsedě, vleže, při chůzi, nebo běhu ? Doma ? V kanceláři ? Ve vlaku cestou do práce ? Za volantem? Ve vaně ? V klidu ? Pod tlakem ?

Učíte se snadno, nebo ztuha?

Jste systematici ? Hledáte logiku ? Nebo dáváte přednost mechanickému učení ? Jste hraví ? Spojujete si slova s melodií, emocí, zážitkem ?

Učíte se raději sami ? V páru ? Ve skupině ?

Jste noční ptáci? Nebo spíš skřivánci?

I když vám níže nabídnu několik způsobů, jak nad slovíčky vyzrát, nechci vás ovlivňovat. Sami si musíte vybrat, experimentovat a ověřovat. Až najdete tu pravou metodu a zvoláte heuréka, držte se jí, dokud bude fungovat. A až přestane, vyměňte ji za lepší. Může se stát, že jich budete mít v zásobě víc. Hlavně si do výběru nenechte mluvit. Funguje vám ? Tak je pro vás ta pravá.

Jak na slovíčka, aby se nevykouřila z hlavy?

Namotivujte se. Zeptejte se proč . A co z toho budete mít. Musím nahraďte chci.

Vytvořte si návyk. Znovu si položte otázky z úvodu a zařiďte si pro sebe co nejlepší podmínky. Berte učení jako příjemnou povinnost. Ano, čtete správně : povinnost. Na zábavu totiž nemusí být kdy a to není cesta, která vede k cíli.

Vybírejte si. Pokud patříte mezi ty, kteří už učení odvykli nebo jim učivo do hlavy neleze, netrapte se dlouhatánskými seznamy. Vůbec je přínosné rozhodnout si o prioritách, vybrat si pár slov a frází, které se naučit opravdu chcete a potřebujete, přidat do zálohy několik méně podstatných a to nepodstatné zahodit.

Čím častěji, tím lépe. Kdykoli máte chvilinku. Účinek tak bude daleko vyšší, a to zejména, pokud nám paměť neslouží, jak bychom si přáli. Vstávat a cvičit. Kdo zvedne stokilovou činku napoprvé ?

Stanovte si denní limit. Raději nižší, který určitě dodržíte. Přidat můžete vždycky a ještě sami ze sebe budete mít dobrý pocit.

Slova, která dělají potíže, nezahazujte. Naopak se jim věnujte víc a láskyplně těm prevítům zdůrazněte, že den D přijde.

Počítejte se slabými chvilkami a vytrvejte. Třeba si snižte denní dávku nebo si zopakujte, co už jste se naučili, ale nepřestávejte. Návyk se ztrácí poměrně rychle. A to by byla škoda. A pokaždé, když to nevzdáte, se pochvalte.

Co jste se naučili, používejte. S novým autem se taky pochlubíte, že?

Zkuste rozhýbat mozek muzikou. Obecně se doporučuje poslouchat Mozarta nebo jakoukoli klavírní skladbu. Já takto vyhraněná nejsem, namátkou si podle nálady vyberu hudbu na netu a při učení nebo psaní poslouchám. Jé, omlouvám se: slíbila jsem, že vás nebudu ovlivňovat.

Několik tipů

Nemyslím, že by nápady, které vám teď nabídnu, byly nové a převratné. Patří mezi ně i hry, které jsme hráli jako děti. Zkusme je oprášit a trochu si při učení zablbnout. Jeden je může hrát i sám se sebou.

Pro zrakovou paměť

  • lepíky: slovíčka se vylepí na viditelná místa, kde se často pohybujeme. Začátečníci, kteří se učí pojmenovat okolní svět, mi potvrzují, že je výhodné polepit si takto předměty kolem sebe (na židli une chaise). Doporučuji obměňovat: Qu’est-ce que c’est? — C’est une chaise. …později přivlastnit : C’est ma chaise … jindy vyjádřit vztah nebo vlastnost : C’est une chaise noire. J’aime la chaise./Je n’aime pas la chaise./ Je préfère la chaise blanche atd.
  • reklamní prospekty, obaly atd. : jsou snadno dostupné, tematické, obraz spojují s popisem.
  • kartičky : francouzské slovo napíšeme na jednu stranu, překlad na druhou. Nebo na líc a rub. Doporučuji neučit se slova izolovaně, ale spíš ve větách. Pokročilí bez překladatelských ambic si raději místo překladu zapíší definici z výkladového slovníku, synonyma a antonyma. Na vyšším stupni odvozeniny.
  • vypisování/vyhledávání v textu : při četbě si v textu označujeme nová slova a fráze. Vyhovuje systematikům a lidem se zážitkovou a emocionální pamětí.
  • pexeso : podobné kartičkové metodě. Pravidla pexesa asi není nutné vysvětlovat.
  • slovníková a encyklopedická hesla, seznamy : vyhovuje lidem s mechanickou pamětí.
  • šibenice, scrabble a podobné hry
  • video slovníčky : na Youtube jsou jich spousty, včetně ozvučených.
  • příběhy : vylosují se slova, která se musí užít v krátké historce.

Pro sluchovou paměť

  • zřetelné a pomalé opakování si textu/slov
  • učení se slov/frází podle nahrávek
  • písničky, básničky a říkanky, poslechy audio knih s předlohou: je dobré znát textový záznam, vyhledat si význam neznámých slov/frází a pak poslouchat a opakovat.
  • Qu’est-ce que c’est ? Nejlépe se hraje aspoň ve dvou. Jeden se ptá : Qu’est-ce que c’est ?  a ukáže na předmět svého zájmu, např. na lednici. Druhý odpoví :  C’est un réfrigérateur/un frigidaire/un frigo.  A první :  Comment ça s’écrit ?  Druhý nahláskuje. První pokračuje : Comment ça se prononce ? A druhý vysloví. Obměny : Qui est-ce ? /A quoi est-ce que ça sert ?
  • slovní ping-pong. Zadá se téma, např. vlastnosti. Jeden po druhém vyslovujeme vhodná slova : gentil-méchant-intelligent-stupide…  Dá se různě obměňovat : slova na dané písmeno, synonyma, antonyma, na počáteční/konečnou slabiku, na daný počet písmen/slabik, asociace, odvozeniny, slovní druhy atd.
  • abeceda. Jeden v duchu odříkává francouzskou abecedu, druhý řekne stop. Na písmeno, u kterého se první zastavil, se vymýšlí slova.
  • jméno-město-zvíře-stát. Viz abeceda, ale na dané písmeno musí hráč vymyslet zadané kategorie.
  • ochutnávání. Tím, že se každá hláska tvoří na jiném místě, připomíná francouzská výslovnost tanec v hlavě. Vyslovujeme jednotlivé slabiky, vychutnáváme je, spojujeme s pocity a vjemy a vlastně se učíme jakousi taneční choreografii.

A jiné a jiné způsoby.

Objevujte, bavte se, hrajte si. Každá cesta, která vede k cíli, je dobrá.

Můj miláček Erik Orsenna přirovnává slova ke kočkám : ani jeden se nedá zkrotit. Zato milovat ano.

Přeji vám, ať v sobě lásku ke slovům objevíte co nejrychleji. A ať je co nejhlubší a nejstálejší.

Milovat slova a jazyk, to je asi ten jediný univerzální recept.

Aspoň mě jiný nenapadá…

A máte-li chuť se podělit o ten váš, budeme moc rádi.

Bonne continuation! 🙂

Irena

Příspěvek byl publikován v rubrice Jak se naučit francouzsky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

(Spamcheck Enabled)