Francouzsky s Irénou. Francouzské zvyky. On se fait la bise? aneb O pusinkách.

O francouzských pusinkách koluje spousta zkazek. Blogeři a youtubeři je přiživují, komici si z nich dělají legraci a vůbec se tak nějak rádo nafukuje a zobecňuje a přehání.

Tvrdit, že každý Francouz se s každým olíbává na potkání, požírá denně šneky, žáby a jinou havěť, místo práce svádí ženy nebo stávkuje v pruhovaném triku s baretkou a knírkem, je stejné jako říkat, že každý Čech posiluje paže u telky s půllitrem plzýnky, láduje se guláškem se šesti, od rána do večera hraje hokej a před spaním si čte Švejka. A o vás Slovácích, co bez přestání výskáte u cimbálové muziky, do vzduchu vyhazujete jednou valašku, podruhé lahev slivovice, ani nemluvím. To je tak s prominutím o přesdržku, že?

Kdo se pusinkuje?

Kdo dává najevo, že se z druhým zná, že patří do smečky. Příbuzní, kolegové, přátelé, známí.

Jak se pusinkuje?

Pokud je to poprvé, ten, kdo chce udělat první krok, se často zeptá: On s’embrasse? On se fait la bise? Souhlasíte-li, lehce se trupem nakloňte směrem k němu a nechte si očichat vzduch kolem tváří.

Pokud chcete iniciativu převzít vy, zeptejte se stejně a pak se jen nakloňte tak, abyste pošimrali vzduch kolem tváří olíbávaného, nalevo pak napravo.

Je to gesto podobné psímu očichávání. Naštěstí ne pod ocáskem.

Když jsou vztahy vřelejší, dávají si lidé opravdové malé suché pusinky na obě tváře.

Líbají se takto mezi sebou i chlapi?

Někteří ano, blízcí přátelé nebo příbuzní, přitom si stisknou i ruku. Daleko častěji si místo bisous poplácají po rameni nebo po zádech, asi stejně jako to se svými kamarády děláte vy.

Cizí lidé a ti, kteří se pusinkují neradi, si mezi sebou vymění jen ústní pozdravy nebo přidají stisk ruky. To také znáte.

Můžu pusinku odmítnout?

Proč ne? Prostě se nenakloníte a jen s milým úsměvem podáte ruku, nabídku jakoby přeslechnete.

Kdyby vám taková reakce připadala hrubá, zkuste fintu mé bývalé kolegyně Monique. Užívala ji na jednoho kolegu – milovníka žen, který si nás neustále pletl s lízátkem: Désolée, je suis enrhumée. (Promiň/te, jsem nastydlá). Finta fungovala, rýma se držela všech nás holek tak dlouho, dokud přítulný kolega nekapituloval.

Kolik pusinek?

V tom se neorientuje nikdo, záleží na místním zvyku. Uvidíte.

Na co pozor?

Na české pusy.

Pusinka na jednu tvář už není zdravicí rituál, ale gesto silné náklonnosti. Pusinka na ústa je jen pro intimní partnery. I když nevinná.

Allez! Je vous embrasse! 🙂

Une très belle journée et à bientôt! 🙂 Iréna

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Jak se naučit francouzsky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

(Spamcheck Enabled)