Neformálně.
Mais t’es grave, toi! C’est pas vrai ça! /Ty seš fakt hustej. To snad není pravda!
- Excuse-moi. /Omlouvám se.
- Pardon. / Promiň.
- Désolé/désolée. / Je mi to líto.
Formálně.
Vous êtes venu/e en retard./ Opozdil/a jste se.
- Excusez-moi./ Omlouvám se.
- Excusez mon retard. / Omlouvám se, že jdu pozdě
- Je suis désolé/désolée pour le retard. / Jdu pozdě, omlouvám se.
- Je vous fais mes excuses pour le retard. /Moc se omlouvám, že jdu pozdě.
- Je vous présente mes excuses pour le retard./ Velice se omlouvám, že jdu pozdě
- Je vous demande pardon./ Promiňte prosím, že jdu pozdě.
Velmi formálně.
- Veuillez excuser l’absence de mon fils. Omluvte prosím nepřítomnost mého syna.
- Veuillez m’excuser. Omluvte mne prosím (předchází vašemu odchodu)
- Veuillez excuser mon indiscrétion, mais…/Omluvte prosím mou zvědavost, ale … (předchází intervenci)
Attention!
Často uslyšíte Je m’excuse. Fráze není společensky přijatelná, protože vyjadřuje, že dotyčný omlouvá sám sebe a na tom, jestli druhý jeho omluvu přijme, mu sotva záleží.
Držím vám palce! Vy to zvládnete!
Et comme dirait Nicolas Udall „Mauvaise excuse vaut mieux que pas d’excuse. “
Bonne chance! Iréna 🙂