Francouzsky s Irénou. Aby se francouzština učila jako po másle.

Jak to zařídit, aby se mi francouzština učila, jako když bičem mrská a másla ukrajuje ? Je nějaká zázračná metoda ? Naučí nás ji?

Existuje, ale naučit se ji musíme každý sám.

Ve své podstatě je velice jednoduchá, ale neprovádí se snadno.

Jedná se o odložení strachu.

Tušíte, že tu nebude řeč o pudu sebezáchovy, ale o strachu, který do nás všech byl a možná stále ještě je vkládán, abychom dělali, co se pokládá za správné, a přestali dělat, co se považuje za nevhodné.

Jak poznám, že se bojím ?

Nechce se mi. Nejde mi to. Hledám výmluvy. Za to, že mi to nejde, vždycky někdo může: já, ti druzí, okolnosti. Nemůžu. Nemám na to. Musím. Potřebuju to. Dělám to, abych byl/a nejlepší nebo aspoň lepší než. Dělám to, abych nebyl/a za plného pitomce. Dělám to kvůli/ za něco. Co tomu řekne … ? Nejsem k smíchu ? Není to moc trapné ? Mám tohle zapotřebí ? Na to nemám. Musím se víc snažit. Šlo by mi to líp, kdyby. Jsem unavený/á. Nemám na to kdy. Jsem nula. Tohle není nic pro mě. Nudí mě to. Líbilo by se mi to, kdyby to bylo, jak já chci. Co je to za blbost ? Fuj !

Strach má spoustu podob. Je to takový bazilišek. Člověka uštkne, a ten se pak začne cítit a chovat jako očarovaný: věčně kritizuje a hodnotí, sebe i to nebo ty druhé, trestá sebe i druhé, dělá všechno ze strachu z trestu nebo pro odměnu, chce soupeřit nebo se zbaběle stáhne, kouše ze zálohy, podvádí, vymlouvá se, hází na sebe i na druhé špínu, je smutný, unavený, ukřivděný, zatrpklý, věří si až moc nebo moc málo, straní se druhých, chce druhé ovládat, myslí si, že je pupek světa, chce se zalíbit, být někým jiným, snaží se měnit k obrazu svému … Zkrátka není opravdu šťastný.

Všechny nás bazilišek otrávil. Ale vždycky máme na výběr. Buď ho můžeme dál krmit a starat se o jeho blaho a naše neštěstí, nebo ho vystrnadit a žít si jako v pohádce.

Jak to udělat, aby mi francouzština šla jako po másle ?

Vyhnat si baziliška z hlavy je dlouhatánský proces.

Nejjistější je jít po cestě dlážděné láskou.

Mám francouzštinu rád/a. Že na to nemám ? Že nejsem nejlepší ? Že sice teď jsem první ve třídě, ale co když přijde něco těžšího ? Někdo lepší ? Že nemám na učení hlavu ? Že jsem trapná ? Že jsem na to moc starý ? NO A ? TOMU MÁM VĚŘIT ? CHACHÁ ! Říkej si, co chceš, bazilišku, já mám jednoduše francouzštinu rád/a.

Beru se, jaký/á jsem. Dělám si radost, a proto se učím. Je mi jedno, jak to dopadne. Nebičuju se, nenamlouvám si ani, že jsem mistr/yně světa. Mistrem/mistryní se ale stanu, když se budu cvičit.

Beru věci takové, jaké jsou. Nemám iluze, že se francouzština kvůli mě změní. Buď ji přijmu, nebo ne. Nedovedu si najít víc času. Tak to prostě je.

Chci se učit. Chci se dozvědět něco nového. Něco objevit. Překvapit se. Potěšit se. Chci procvičovat, chci mluvit, argumentovat, vysvětlovat, vyprávět. Chci psát, číst, poslouchat. Chci si rozšířit svět a komunikovat. Chci tvořit. Chci růst. Zajímá mě to. Baví mě to. Dělám to rád/a.

Učím se, jak teď nejlíp svedu. Po náročném dni mi to líp nemyslí. Udělám, co můžu, jak to nejlíp půjde. Sotva se držím na nohou, tak si odpočinu. Nepřetahuju se, nenutím se, ale ani se neflákám.

Vím, co chci, a mám odvahu to říct. Neudělal/a jsem úkol, protože jsem mu nerozuměl/a. Vysvětli mi to prosím znovu. Neudělal/a ho, protože mi na něj nezbyl ani čas, ani síly. Udělám ho jindy. Nebo ho udělám teď. Ještě se necítím připravený/ připravená jít dál. Upevňujme prosím. Raději bych praktikoval/a, gramatických cvičení jsem udělal/a spousty. Chtěl/a bych se víc věnovat gramatice, chci si být jistý/á, že stavím věty správně. Atd.

Jako učitelka a člověk ve vás věřím. Moje práce spočívá v tom, že vás vedu, jak nejlíp umím. Učím sebe i vás. Setkání s vámi si užívám. Dělá mi radost s vámi pobýt, mám svoji práci ráda, je pro mě hra a zábava a jsem tuze a tuze spokojená, když nám dílo krásně roste pod rukama. A když vás vidím odcházet usměvavé a spokojené.

A to je pro dnešek všechno. Posílám vám spoustu lásky, štěstí a zdraví. Bylo, je a bude mi tu s vámi hezky.

Přeji vám kouzelné vánoční svátky v míru a pohůdce.

Bien à vous, Iréna

Příspěvek byl publikován v rubrice Jak se naučit francouzsky. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

(Spamcheck Enabled)