Imperfektum je druhý nejužívanější francouzský minulý čas, hned za passé composé (nebo passé simple). Pravidla, která vám tu představím, se hodí do slohových prací, které mají být napsané v minulých časech.
Užití imperfekta ve vyprávění v minulosti
Děj, který stále trvá
Depuis hier, j‘étais de bonne humeur. (už od včerejška jsem měl(a) dobrou náladu) – a stále ji mám 🙂
Děj, který neskončil a ještě probíhá
Ma mère aimait les animaux. (moje maminka měla ráda zvířata) — a dál je má ráda 🙂
Děj, který je méně důležitý
- kontrastuje s dějem hlavním (v passé composé nebo v passé simple), na který se tak připoutá větší pozornost
Mon père consultait sa messagerie, ma mère se douchait et moi, je prenais mon petit-déjeuner. Tout à coup, nous avons entendu un drôle de bruit. (Můj tatínek se díval na mejly, maminka se sprchovala a já snídal(a). Najednou jsme zaslechli divný hluk.)
Situaci si můžeme představit asi takto: všichni tři jsme měli něco rozdělaného (tatínek své mejly, maminka sprchování a já snídani), všechny tři děje zůstaly ve chvíli, kdy jsme ten hluk zaslechli, nedokončené (proto je tu imperfektum). Právě tento hluk všechny tyto děje přerušil (proto je tu passé composé).
Děj, který se opakuje nebo se stal zvykem, tradicí, návykem
Tous les matins, maman nous réveillait par des bisous. Ensuite, mon frère sortait notre chien et moi, je faisais nos lits. Papa était déjà parti au travail. (každé ráno nás maminka budila pusinkami. Potom bratr venčil psa a já stlal(a) postele. Tatínek už odešel do práce)
Popis
Le fils de nos voisins était petit, mais robuste. Il avait des cheveux hirsutes et des joues joufflues. On l‘entendait chanter à tue-tête le dernier tube sous la douche qu’il prenait tous les soirs avant de sortir avec sa bien-aimée. (Sousedovic syn byl malý, ale podsaditý. Měl ježaté vlasy a naducané tváře. Slyšeli jsme, jak ve sprše, kterou si dával předtím, než si vyrazil se svou milovanou, vyřvává nejnovější hit.)
Dva děje, které probíhají zároveň
Pendant que mon frère allait courir, je faisais mon yoga. (zatímco si bratr chodil/šel zaběhat, já cvičil(a) jógu)
Na závěr malé shrnutí
Když vyprávíme příběh, který se odehrál v minulosti, užíváme imperfektum v těchto případech:
- děj, který stále trvá
- děj, který neskončil a ještě probíhá
- děj, který je méně důležitý
- děj, který se opakuje nebo se stal zvykem, tradicí, návykem
- popis
- dva děje, které probíhají zároveň
🙂 Přeji vám, ať se vám hezky vede, a držím vám palce.
🙂 Je vous souhaite une belle journée paisible.
🙂 Avec mes amitiés, Iréna 🙂