Přípony přejaté
Většina francouzských přípon pochází z latiny (např. -able, -aison, -é, -eur, -er, -ier, été, -té, -ure, -aire, -an, -ateur, -ation, -atoire, -ible, -ine, -ique, -isme, -iste) některé z němčiny (-ard, -aud atd.), z italštiny (-esque, -on), ze španělštiny a jihofrancouzských dialektů (-ade).
Přípony francouzské
Jsou zpravidla modifikované přípony latinské :
-tier (ze slova laitier… lait) : clou-tier, bijou-tier, cafe-tier, écho-tier
-erie (ze slova épicier…épicerie) : bizarr-erie, gendarm-erie, veul-erie
–el+et : porc-elet, aigr-elet, goutt-elette
-er+on/ill+on : chap-eron, mouch-eron, bouv-illon, cendr-illon, cot-illon
Často se mezi základové slovo a příponu vkládá souhláska : noir-c-ir, brelan-d-ier, écuss-on.
Význam přípon
V odvozování platí zásada, že kořen je nositelem základního významu, zatímco přípona vyjadřuje významový odstín.
Pro ilustraci uveďme příklad slova table.
Základní význam: deska, prkno, fošna, tabule (planche).
+ ette = tablette (petite planche)/destička, tabulka
+ -ier = tablier (placher)/ původně ochranná deska, dnes ochranný pracovní oděv, zástěra
+ –eau = tableau (planche)/původně desková malba, dnes jakýkoli obraz
Některé přípony mají jediný význam (-aie = osázení, sadba atd. : auln-aie, chên-aie, palm-er-aie), jiné nesou více významů (-ien = místní příslušnost : Paris-ien ; povolání : pharmac-ien ; náboženskou příslušnost : chrét-ien).
Příště: Přehled významů jednotlivých přípon