Přátelé až k oltáři? To jako za hrob? Na život a na smrt?
Bohužel ne: vedle jak ta jedle.
Jsme sice přátelé, ale … odsaď pocaď. Naše přátelství narazilo na limit. Jsi můj kamarád, ale tohle je moc, tohle po mě nechtěj, tohle pro tebe udělat nemůžu …
Jak úsloví vzniklo?
Traduje se, že ho jako první pronesl Perikles, když ho jeden z jeho přátel požádal, aby pro něj křivě svědčil u soudu. Ve Francii ho prý do oběhu dostal král František I., když měl na naléhání anglického Jindřicha VIII. opáčit, že se od římskokatolické církve neodkloní: „Je suis votre ami, mais jusqu’aux autels.“
A souvislost s oltářem?
Má odkazovat na antickou tradici dotýkat se ho při přísaze.
Míra užití?
Rčení je dnes vzácné, asi ho tedy nebude znát každý. Totéž platí pro variantu amis jusqu’à la bourse (až po měšec) . Ano, dedukujete správně: Jsme sice kamarádi, ale peníze ti nepůjčím.
Původně jsem měla chuť vás poprosit, jestli byste nezkusili úsloví dostat zpátky do oběhu, ale když tak o tom přemýšlím, zdá se mi lepší takové situace nepřivolávat. Příteli se služba neodmítá snadno, viďte?
A to je pro dnešek vše. Víc toho nevím.
Prenez soin de vous et à très bientôt! 🙂 Iréna